Some notes to african water cobras of the genus Boulengerina

Tomáš Mazuch

I have about 20 specimens of a Boulengerina (Elapidae) from an uknown locality from DRC. These specimen are not typical to B. annulata (with two forms) nor yet B christyi. Preliminary results show, that B. sp. is a new form of the genus Boulengerina. Coloration and morphology of a new species is beetwen B. annulata annulata and B. christyi. Photographs of a new form are presented below on this website. Next reserch show new and more detailed findings.

Mezi méně známé jedovaté africké hady patří určitě vodní kobry rodu Boulengerina. Jak napovídá název rodu, byl tento popsán po britském herpetologovi G. A. Boulengerovi, který se často ve svých pracích věnoval často africké herpetofauně. Tento rod velkých vodních kober není početný a k dnešní době zahrnuje pouze dva druhy s jedním poddruhem.

Kobry jsou rozšířeny v centrální Africe v Konžsko-Guineiské nížině, kde vyhledávají vlhké pralesní biotopy vždy blízko nějakého vodního zdroje. Malou výjimku tvoří endemický poddruh jezera Tanganyika – B. annulata stormsi, která se vyskytuje mimo K.-g. nížinu. Nominotypický poddruh – B. a. annulata je pak rozšířena právě v celé Demokratické republice Kongo a v přiléhajících zemích zmiňované nížiny. Nejméně známý a poslední druh – B. christyi je rozšířena pouze na malém území – jihozápadní část Dem. r. Kongo a v samotném Kongu. Velmi okrajově zasahuje také snad do severní Angoly (Spawls et Branch, 1995).

Oba druhy kober dorůstají značné velikosti a mohutnosti. Větší z nich – B. annulata dorůstá délky až 2,7 m (většinou 1,4 – 2,2 m). Méně mohutná a dlouhá B. christyi dorůstá až 2,2 m (Trape et Carme, 1982), ale většinou však 0,7 až 1,3 m. Spawls et Branch (1995) uvádí pro tento druh maximální délku pouze 1,4 m. Schmidt (1923 in Chippaux, 2001) pak o něco delší – 1,9 m.

Jejich etologie a biologie je velmi zajímavá. Ačkoliv podle jedné z posledních studií molekulární systematiky (Nagy et al., 2005) se jedná o rod totožný s široce rozšířeným africkým a asijským rodem Naja, jsou tyto kobry velmi ve svém chování a biologii velmi odlišné. Ve zmiňované práci bylo zjištěno, že kobry r. Boulengerina jsou příbuznější lesním kobrám Naja melanoleuca, než N. melanoleuca s N. haje a N. mossambica. Autoři práce navrhují synonymizaci r. Boulengerina s r. Naja.

Vodní kobry tráví většinu času aktivity ve vodě a hledají potravu – ryby. Celkově lze připodobnit kobry svou afinitou k vodě třeba k užovkám Natrix tessellata. Dokáží se potopit až do hloubky 25 m a čas strávený ve vodě na jedno nadechnutí ji vydrží až na 10 minut. Když neloví, tak odpočívají většinou na březích v různých úkrytech. Mláďata byla nalezena ukryta např. pod rybářskými loďkami. Aktivní byly spatřeny ve dne i v noci. Velké počty kober B. a. stormsi byly pozorovány v jezeře Tanganyika, kde jim nad vodní hladinu vybíhaly pouze nozdry (Spawls et al, 2004). Pokud jsou kobry ohrožené, roztahují krční kápi podobně jako kobry rodu Naja, avšak ne tak dokonale. O účincích jejich jedů není téměř nic známo. Antisérum se nevyrábí. Vodní kobry jsou velmi podobné zbarvením i velikostí neškodným vodním užovkám rodu Grayia.

Do České republiky resp. na Slovensko byly doručeny dvě obchodní zásilky s těmito kobrami. Vzhledem k tomu, jak je velmi málo informací o těchto kobrách a jak velmi zřídka se chovají v zajetí, velmi mě tyto zásilky zaujaly. Díky kolegům P. Pastorovi a M. Kováčovi (čímž jim za to ještě jednou velmi děkuji) jsem získal několik fotografií a dva uhynulé jedince z jedné té zásilky. Po přezkoumání dvou uhynulých jedinců (jedná se o samce a samici) a fotografií jsem zjistil, že tyto kobry neodpovídají zcela úplně popisům jednotlivých druhů (resp. poddruhů) a proto píši tento příspěvek. Je totiž možné, že se jedná dosud o nepopsaný taxon z příbuzenstva B. a. annulata – B. christyi.

Boulengerina christyi Boulenger, 1904 je popsaná z „Leopoldville“ (DRC) = dnes Kinshasa (DRC). Pro tento druh je typická velikost 0,7-1,3 m (až 2,2 m). Hlava je oddělená zřetelně od krku. Oči jsou střední velikosti. Dorzální zbarvení je čokoládově hnědé až černé, pouze na krku je několik černých příčných proužků. Zbarvení mláďat je spíše šedo-hnědě skvrnité. Krk a hrdlo jsou žlutě zbarvené. Na krku je patrných několik příčných hnědých proužků. Postupně jsou však ventrální štítky na těle hnědé. Štítky na hlavě jsou tmavě (černě) obroubené. Hlava je plochá. Rostrální štítek je širší, než je jeho výška. Temporální štítky mají vzorec 2+2 nebo 2+3. Dorzálních štítků je 17 (-19, Meirte, 1992).

        Schmidt (1923) popsal pro tento druh samostatný rod Limnonaja. Ten odlišil od rodu Boulengerina těmito znaky (viz. diagnóza v popisu): rozšířená hlava, odlišená od krku, zploštělé tělo místo válcovitého, příčně rozšířené dorzální šupiny. Zbarvení je zcela odlišné od zbarvení kober rodu Boulengerina (rozuměj B. a. annulata a B. a. stormsi). Rod není běžně uznáván za platný (Spawls et Branch, 1995, Trape et Carme, 1982, Golay et al., 1995 a další). Boulenger (1904) přiřadil do příbuznosti k tomuto druhu druh B. dybowskii. Jak ale ukázal Schmidt (1923), tato forma je identická s B. annulata.

        Druh B. annulata (dnes B. a. annulata) popsali v roce 1876 pánové R. Buchholz a W. Peters z Mbusu (řeka Ogowe) z Konga jako Naja Annulata. Ta je typická od ostatních forem příčným tmavým proužkováním po celém těle (často jsou uvnitř tmavých proužků světlé nažloutlé tenké proužky). U některých exemplářů chybí typické pruhování a kresba je tvořená černo – světlými skvrnami (viz. Brodley et al., 2003). Zbarvení ventrálních štítků je žlutávé až bělavé. Místy jsou černé, tam kde probíhá příčný pruh. Tělo je cylindrické, robustní. Hlava je malá a není u dospělců výrazně odlišená od krku. Kobra dorůstá 1,4 – 2,2 m (výjimečně až 2,7 m). Ocas je velmi dlouhý a štíhlý. Počet dorzálních šupin je 21-23 (výjimečně 19 – Meirte, 1992, -25, Chippaux, 2001). To je také základní odlišovací znak od B. christyi. Ventrálních štítků je 199-226. Podobně jako u B. christyi, i zde jsou hlavové štítky černě obroubené. Boulenger (1904) uvádí temporální formuli jako 1+2.

        Jako poddruh B. annulata je dnes považována kobra z jezera Tanganyika – Boulengerina annulata stormsi (Dollo, 1886). Typová lokalita je jezero Tanganyika. Tato forma je téměř identická s nominotypickým poddruhem, odlišuje se od ni zejména zbarvením. Zbarvení kobry je jednobarevné – šedivé až světle hnědé. Na přední části těla je několik (většinou 2-3) příčných proužků. Ocas je černý. Hlava je mohutná a téměř neodlišitelná od krku. Zbarvení ventrálních štítků je žlutavé.

        Zbarvení jedinců ze zásilky z Demokratické republiky Konga (bližší lokalita původu není známa) je patrné z několika přiložených fotografií. Dva sbírkové jedinci jsou v mé kolekci. Jedná se o samce a samici přibližné velikosti 70 cm. Domnívám se, že jde o dospělé jedince. V obou zásilkách, dohromady asi 40 jedinců, nebyla ani jedna kobra delší jak 1 m. Většina z jedinců byla dlouhá právě okolo 70 cm. Hlavy obou kober jsou ploché a dobře odlišené od těla (znak B. ch.), tělo je spíše cylindrické (znak B. a.) s dlouhým ocasem (B. a.). Velikostí odpovídají spíše B. christyi. Dorsum hlavy je tmavé (černavé) – znak B. christyi. U samce (zbarvením celkově tmavší) jsou ventrální štítky bělavé – žlutavé, po obou stranách z ¼ černě obroubené. Ventrální štítky na zadní ¼ těla jsou téměř černé. Toto zbarvení břicha je pro oba známé druhy netypické. Dorzální zbarvení samce je černo žlutě nepravidelně skvrnité. Chybí příčné proužky. Ventrální část těla samice je tvořena nažloutlými ventrálními štítky, které jsou po stranách jemně černě lemovány. Na krku je patrné jemné nepravidelné proužkování (podobně jako u B. ch.). Celkové zbarvení je opět černožlutě skvrnité. Pouze na zadní polovině těla je patrné typické „annulátí“ proužkování typu široký světlý, široky tmavý, úzký světlý, široký tmavý proužek atd.

        Ocas je u obou jedinců černý. Morfologie samcova hemipenisu je patrná z fotografií. Z uvedeného je zřejmé, že tyto dva jedinci nesou znaky obou druhů – Boulengerina annulata annulata a Boulengerina christyi. Oba uvedené druhy žijí syntopicky např. v Kinshase (DRC) v řece Kongo. Je proto možné, že zde a v jiných areálech sympatrického a syntopického výskytu se vzájemně páří. Je také možné, že jedinci z uvedené zásilky jsou zástupci dosud nepopsané formy, které se jak jste viděli odlišuje jak od B. a. annulata tak i B. christyi. Dokud však nebudu vědět přesnou lokalitu původu mých dvou „odlišných“ jedinců, nemá smysl provádět další kroky v případném studium nepopsané formy vodních kober z centrální Afriky. Abych nebyl nic dlužen, tak Brodley et al. (2003) opublikovali fotografii zajímavé Boulengeriny z Kinshasy (Stanley Pool). Zbarvením a morfologií odpovídá tento jedinec zcela samci v mé sbírce. Autoři ji zde uvádějí pod jménem Boulengerina annulata (viz. foto).

        V druhé zásilce byly zastoupeny zřejmě oba dva druhy vodních kober, tzn. B. annulata a B. christyi. Perlík (ústní sdělení), který má dva jedince z této zásilky mi sdělil, že počet dorzálních šupin u obou jeho jedinců je 17 (typické pro B. ch.) a jeden z jeho j. má čokoládově zbarvené ventrální štítky. Jinak jsou prý shodné s jedinci v mé sbírce. Do České republiky se tak dostal poprvé vzácný korálovcovitý had B. christyi. Podle ústního sdělení obchodníka, byl prý mezi všemi těmito kobrami pouze tento jeden jedinec s "čokoládovým" břichem.